Připomeňme si

Kolik stojí dobrá pověst země a její závazky ke spojencům? Obvykle se taková otázka zodpovídá jen těžko, jsou ale případy, kdy to jde vyčíslit téměř na haléř. Jeden z nich má jméno Bušéhr. Na dostavbě této íránské jaderné elektrárny se kvůli obavám z atomu v rukou totalitních ajatolláhů odmítl podílet nejen západní svět, ale dokonce i Ukrajina s Čínou. Našli se však tací, kteří v opuštěné stavbě spatřili šanci na výhodný kšeft. Konkrétním zájemcem se stalo Rusko a jeho český dodavatel ZVVZ Milevsko, který chtěl pod patronací ruských partnerů dodat do Bušéhru vzduchotechniku. Když se však loni o jejich plánu dozvěděli čeští spojenci (zejména USA a Izrael), vypukl skandál. Strach o mezinárodní pověst země nakonec vládu dotlačil k výjimečnému kroku: kabinet narychlo sepsal a parlament poté schválil speciální zákon, který českým firmám účast na dostavbě Bušéhru zakazuje. Šéfové ZVVZ Milevsko (v dozorčí radě s Livií Klausovou) ovšem zdůrazňovali, že jim ztráta íránského kšeftu přinese velké problémy: zaměstnanci přijdou o práci a akcionáři o stamiliony zisku. A protože nasmlouvaným obchodem neporušili žádný zákon (naopak: záměr vyvézt vzduchotechniku pro íránský jaderný program schválilo firmě svého času i Grégrovo ministerstvo průmyslu), měl by jim stát ušlý zisk pěkně uhradit. A to se také nakonec stalo: stát zaplatil šéfům Milevska škody podle jejich požadavků - tato finanční pomoc přijde daňové poplatníky na více než 200 milionů korun. S odstupem času se ovšem zdá, že…