Minulý čtvrtek si novináři přišli do zrcadlového sálu v budově ministerstva školství poslechnout, jak čeští osmáci dopadli v mezinárodním výzkumu matematického a přírodovědného vzdělávání. „Je to velice prestižní výzkum, který hýbe politickou scénou,“ zdůrazňuje ředitel Ústavu pro informace ve vzdělávání Pavel Zelený. „Před čtyřmi lety dokonce Bílý dům intervenoval, aby se vyhlášení jeho výsledků odložilo. Bylo totiž těsně před prezidentskými volbami a Spojené státy dopadly špatně.“ My jsme se tehdy mohli naopak radovat místem mezi nejlepšími, letos jsme ale nečekaně zklamali (viz rámeček). Ministr školství Eduard Zeman se k dramatickému propadu v disciplínách, které dříve byly chloubou českých škol, odmítá vyjádřit a jeho náměstek Jaroslav Müllner uklidňuje: zhoršili jsme se, pořád jsme ale dost dobří. Ministrův poradce Jiří Kotásek však varuje: „Může jít jen o jednorázový výkyv, musíme ale zabránit tomu, aby se stal trendem.“
Pod křídly ministerstva
Právě proto letos na podzim dokončil Kotáskův tým práci na vůbec prvním návrhu reformy českého školství za jedenáct svobodných let. Na sto stránkách „Bílé knihy“ se dočteme, co by se mělo změnit. Autoři vycházejí z úvahy, že školství se může změnit k lepšímu nejdříve tehdy, až se zlepší atmosféra v učitelských sborech a třídách. Základní a střední školy by především měly být samostatnější. Jak toho dosáhnout? Školy by neměly jako dosud vybírat z několika státem schválených vzdělávacích programů -…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu