Světové agentury minulou neděli oznámily, že česká diplomatická a obchodní delegace v Iráku neuspěla, nepodařilo se jí uzavřít žádný obchod ani pohnout s miliardovými pohledávkami. I pro zaníceného pozorovatele české diplomacie to byla zpráva z čistého nebe: o tom, že by se nějaká česká mise chystala do Bagdádu, nepadla dopředu nikde ani zmínka. „Žádné obchody jsme uzavírat nejeli a ani o dluhu Iráku vůči České republice jsme nejednali,“ prohlásil po návratu Kavanův náměstek Hynek Kmoníček, který spolu se Zemanovým šéfporadcem Miroslavem Šloufem misi vedl. Přítomnost osmi českých průmyslníků, jejichž totožnost se Kmoníček zatím zdráhá prozradit, ovšem vypovídá spíš o opaku. Tak o co vlastně v Bagdádu šlo? Poslední oficiální setkání Česka a Iráku je už víc než pět let staré: tehdy přijal ministr zahraničí Josef Zieleniec svého iráckého kolegu přímo v Černínském paláci. Tehdy ovšem mělo diplomatické angažmá svou logiku, Česko zastávalo roli člena Rady bezpečnosti OSN.
Je to neobvyklé
I neformální diplomatické konzultace navenek znepřátelených zemí jsou podle profesionálů běžná rutina. Jinou věcí však je vyrazit si za Saddámem tajně, málem na nejvyšší úrovni a s celou podnikatelskou kohortou. Obchod s Irákem je přitom kvůli mezinárodním sankcím uvaleným na tamní režim po útoku na Kuvajt v roce 1990 téměř na nule: je možný pouze v rámci omezeného mezinárodního programu „Ropa za potraviny“. Kmoníčkově delegaci se ovšem povedla velká věc: když všechno…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
