Češi obdrželi minulý týden z Bruselu zprávu, která zhodnotila zdejší přípravy na vstup do Evropské unie. Závěr byl podle očekávání kladný: Česká republika se za poslední rok přiblížila politickým i ekonomickým pravidlům platným v Unii. Hodnocení přesto způsobilo otřes. Dodatek ke zprávě porovnával výhledy všech třinácti kandidátů na vstup do Unie z ekonomického hlediska a v něm Praha spadla až na třetí příčku spolu se Slovinskem. Postkomunističtí konkurenti Česka - Polsko, Maďarsko a Estonsko - skončili o stupeň výš (čelo žebříčku tvoří Malta s Kyprem). Bruselští úředníci napsali, že Polsko, Maďarsko a Estonsko „jsou“ fungující tržní ekonomiky, které by měly být v krátké době schopné vyrovnat se s konkurencí vnitřního trhu Unie. Česko a Slovinsko lze za tržní ekonomiky jen „považovat“. Šéf diplomacie Jan Kavan prohlásil, že se jeho úřad „nemůže s ekonomickým ohodnocením ČR ztotožnit“. Premiér Miloš Zeman řekl, že mu uvedená věta ze zprávy připadá komická a odporuje ostatním argumentům v hodnocení. Jeho smluvněopoziční partner Václav Klaus dodal, že čeští představitelé budou muset svým evropským protějškům vysvětlit, že to v zemi ve skutečnosti vypadá úplně jinak.
Nikdo nás nemá rád
Evropským úředníkům se nelíbí, že česká vláda pracuje na nutných reformách málo soustavně a u neziskových odvětví je dokonce odkládá. Apelují také na posílení bankovního dohledu a žádají, aby se začal uplatňovat zákon o bankrotech. (Pro srovnání: Slovinci si…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
