Lidské, příliš lidské

V případu nucené správy a prodeje Investiční a Poštovní banky se stala nesmlouvavým obhájcem daňových poplatníků skupina politiků. ODS kauzu rovnou pojmenovala „loupeží za bílého dne“ a místopředseda lidovců Miroslav Kalousek ji hned začal s velkým elánem vyšetřovat. Zásah sociálnědemokratické vlády v IPB bude podle ODS i lidovců nejdražší pro kapsy daňových poplatníků. Nedlouho před pádem lví banky ovšem byla zveřejněna informace, že oddlužení největšího českého peněžního ústavu, Komerční banky, přijde stát nejméně na 30 miliard korun, přičemž valnou část také zaplatí daňoví poplatníci. ODS a spříznění publicisté tehdy mlčeli, žádná parlamentní komise nebyla žádána, slova o loupeži nepadla. Pozoruhodný rozdíl.

Hoši, co spolu mluví

IPB byla personálně propojena s politickými stranami, nejvíc nápadně s ODS - mezi důležitými představiteli bankovní skupiny byl i šéf Klausových poradců Jiří Weigl. Klausova strana bezesporu prodejem IPB o vliv přišla, a proto v ní hlodá podezření, jestli moc naopak nezískali (slovy spisovatele Poláčka a místopředsedy ODS Macka) „hoši, co spolu mluví“, konkrétně sociální demokraté s čtyřkoalicí. Proto taková hysterie.Naproti tomu Komerční banku léta spravoval exponent ODS Richard Salzmann. Více než bankéřem byl politikem a poslušně plnil stranickou i státní linii, která prorazila přímo tunel do státní pokladny, a tím i do kapes poplatníků. Existují tedy vůbec nějaké principy české politiky? O tom si veřejnost léta…