Už už se zdálo, že budoucnost jednoho z nejkrizovějších míst se od teroru a násilností otáčí k debatě. Pak ale izraelsko-palestinský dialog dorazil k zásadní otázce a vzájemná averze vybuchla znásobenou silou. Neuralgický bod má jméno Jeruzalém - symbol a svaté místo všech tří monoteistických náboženství. Bez ohledu na svůj název - Město míru - představuje tři tisíce let stará metropole Svaté země pro valnou část svých novějších dějin jablko sváru mezi židy,křesťany a muslimy. To není žádná novinka. Novinkou ale nesporně je problém, se kterým dnes stojí a padá mír na Blízkém východě: jak se vlastně dá rozdělit Jeruzalém? Může se něco takového vůbec podařit?
Dohodněme se o dohodě
Ve čtvrtek 28. září navštívil lídr izraelské pravicové opozice Ariel Šaron jeruzalémskou Chrámovou horu. Den poté vypukly v Izraeli a na území palestinské autonomie krvavé bouře násilí. Tomuto vzplanutí předcházel summit v Camp Davidu, na kterém měly být vyřešeny všechny zbývající problémy palestinsko-izraelského konfliktu. Jenže realita se od optimistických titulků v tisku lišila. Již při svolání této vrcholné schůzky se političtí komentátoři shodovali v tom, že vyřešení problému Jeruzaléma je krajně nepravděpodobné. Tak to také skončilo. Proč tedy aktéři summitu do Camp Davidu vůbec jeli? Bill Clinton se podle mínění řady komentátorů chtěl zapsat do dějin jako mírotvorce. Jinak mu přes všechny úspěchy jeho hospodářské politiky hrozí, že v povědomí Ameriky zůstane…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
