Dvakrát větší než polský hřbitov v Chicagu a čtyřikrát mrtvější než on. Tento starý vtip o Varšavě se potvrdil také o mimořádně teplé podzimní noci z 8. na 9. října. Žádné davy v ulicích, kavárnách či hospůdkách. Jen ve volebních štábech hlavních kandidátů na úřad polského prezidenta byl hluk a nával.
Pravice: Bez šampaňského
Galerie Porczynskich, jejíž interiéry trochu připomínají Národní muzeum, už tradičně posloužila za kotviště stoupenců AWS a jejího předsedy Mariana Krzaklewského. Na pódiu situovaném trochu stranou hlavního sálu vyhrává folkrock. Vkusně dekorované stoly lákají k ochutnání polských národních jídel a červeného i bílého vína. Šampaňské chybí, a jak už brzy vyjde najevo, je to výraz smyslu pro realitu, jímž jsou organizátoři obdařeni. Krzaklewski totiž v zápolení o křeslo hlavy státu prohrává nejenom s Aleksandrem Kwasniewským, ucházejícím se o znovuzvolení, ale také s bývalým ministrem zahraničí Andrzejem Olechowským, jehož výchozí pozice nebyla nijak oslnivá. „Ježíšikriste, jenom 15 procent,“ hlasitě vzdychá někdo vedle, ale za chvíli je vše přehlušeno hlasitým skandováním „A-wu-es, A-wu-es“ a později „Solidarnosc, Solidarnosc“. Situace se opakuje za hodinu, kdy do sálu vstupuje Marian Krzaklewski. Předseda AWS poděkoval nejdříve těm, kdo dali hlas Solidaritě, „Polsku pravdy“. Pak vyzývá k jednotě postsolidaritního tábora v parlamentních volbách, které proběhnou napřesrok. Přichází i premiér Buzek a přizvukuje Krzaklewskému.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
