Snoubení nebe a pekla

Malíř, grafik, básník a mystik. Šedesát let života prožitého v poklidu a ústraní jako by bylo v přímém protikladu s významem díla, které nechápali současníci a celé generace ještě sto let po umělcově smrti. Absolutní neúspěch nicméně převážil a William Blake bývá často řazen mezi tzv. prokleté umělce. Je nanejvýš pravděpodobné, že by takový titul odmítl, neboť podivínství a bláznovství si člověk tak zcela nevybírá a dostává je darem z neznáma, podobně jako talent, který v umění znamená jen málo.

V šedivosti života

William Blake se narodil 28. listopadu 1757 jako syn obchodníka v Londýně. Rodina byla chudá a Blakeovo vzdělání nebylo valné. Jako desetiletý navštěvuje William kreslířskou školu, jako patnáctiletý se začíná učit u rytce J. Basira. Pobyt na londýnské Royal Academy (1779–80) byl pro mladého muže, jemuž se navzdory přesvědčení o božském principu obrazotvornosti dostává pouze sádrových odlitků antických soch a příkazů k obkreslování, již velice krátkodobou záležitostí. Přestože William Blake prožil celý svůj život v Londýně v nevelké společnosti rodiny a přátel, byl to život velice vzrušující, naplněný fantaziemi obrazotvornosti i zcela konkrétními vizemi. První vidění má jako čtyřletý chlapec, vidí, jak k němu do okna místnosti strčí hlavu Bůh: William se rozkřičí. V pozdějších letech Blake vede rozhovory s duchy velikých osobností, které ho navštěvují, s Ježíšem Kristem, biblickými proroky, Sokratem, Miltonem a dokonce i s Voltairem.…