Protože já to chci

Tuto neděli čekají Bělorusko parlamentní volby. O čem budou rozhodovat? Bělorusko se natolik liší od svých sousedů, že návštěva Minsku znamená návrat do minulosti o 10 až 15 let. V zemi vládne atmosféra strachu, milice je všudypřítomná a hrubá. A to se ještě před pár lety Bělorusko hrnulo do Rady Evropy (RE). Evropa se domnívá, že užší vztahy s Ruskem donutí Minsk k reformám, ale tento sen se neplní. Příklad za všechny - Alaksandr Lukašenko zůstává v čele státu, ač jeho mandát skončil loni v červenci. Bohužel Západ proti zjevnému narušení běloruské ústavy protestuje méně aktivně, než by si přáli například poslanci protizákonně rozpuštěného parlamentu.

Státní krach a hlasy

Lukašenko na své letní cestě po jihoběloruských kolchozech slíbil nárůst průměrné mzdy do konce letošního roku z 38 na 100 USD. Centrální banka pak dodatečně emitovala rubly určené nejen pro navýšení mezd, ale i na sklizeň obilí. Pozorovatelé očekávají, že v zimě, tedy po volbách, inflace vzroste ze současných 8–12 % měsíčně do daleko vyšších čísel. Právě zemědělství, kde pracuje 19 % obyvatel, se nachází prakticky před kolapsem. V zemi, kde neexistuje soukromé vlastnictví půdy, se dosud zachovaly kolchozy, které trvale prodělávají kvůli cenám, násilně regulovaným Lukašenkovými dekrety. Zemědělci nedostávají od února mzdy, a tak se utápějí v alkoholu a nepracují. Taktika režimu je jasná: až do voleb všem všechno slibovat, utrácet poslední státní dolary na udržení kurzu měny a…