V pátek se premiéři a ministři zahraničí evropské patnáctky sejdou v lázeňském letovisku Biarritz na atlantickém pobřeží Francie ke dvoudenní neformální, leč ostře sledované schůzce. Jejich úkol bude zdánlivě prostý: domluvit změny v Evropské unii, které by umožnily přijmout nové členy. Francie slíbila, že se během svého předsednictví postará o dosažení dohody, nicméně výsledky tak zvané mezivládní konference jsou stále na nule. Pro Prahu dosavadní vývoj nevěstí nic dobrého: pokud se šéfové států a vlád do prosincového summitu v Nice nedomluví, rozšíření na východ bude zpochybněno.
Malí proti velkým
Na mezivládní konferenci se řeší tři základní problémy: počet členů Evropské komise (nyní jich je 20), rozdělení hlasů mezi státy v Radě ministrů (podle počtu obyvatel a ekonomické síly) a širší hlasování kvalifikovanou většinou v Radě, jinými slovy omezení práva veta. Francouzským vyjednavačům se podařilo přesvědčit své partnery, že jednomyslný souhlas by se měl napříště týkat jen zahraniční a bezpečnostní politiky Unie a zásadních úprav vnitřního trhu (sladění daní v rámci EU apod.). V otázce snížení počtu komisařů a přerozdělení hlasů v Radě (v současné podobě zvýhodňuje menší země) zůstávají pozice jednotlivých států nesmiřitelné. Především proto, že menší členské země nechtějí přijít o svůj relativní vliv. Typickým příkladem nepoměru sil v Radě je Lucembursko s Německem: zatímco 80 milionů Němců, tedy 23 % populace Unie, má 10 hlasů, necelých…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu