Přece nevěříte novinářům

Politické podsvětí získává na síle a jeho snad nejdůležitějším opěrným bodem je Úřad vlády. Takové skandální tvrzení lze dnes už bez potíží doložit. Policie potvrdila, že jeden ze Zemanových poradců vydíral správce štiřínského zámku, aby nepravdivým svědectvím podpořil premiéra a ministra zahraničí, přistižené při lhaní. Druhý poradce zase sepisoval nechutné pomluvy, které měly očernit politickou konkurentku premiéra. Sám vrchní poradce Šlouf má tak podivného přítele v Americe, že Washington diplomatickou cestou vyzval premiéra, ať raději zruší návštěvu, kterou mu Šlouf se svým kamarádem organizoval. Člověk si říká, zda to všechno vůbec může být pravda. Vždyť doslova žádný z politiků na skandální zprávy nereaguje ani mžiknutím oka. Dají se pochopit sociální demokraté: ti kryjí svého premiéra. ODS je zticha, protože se obává o osud opoziční smlouvy. Proč ale mlčí další strany? V kampani do Senátu a krajských sněmů by si přece nemohly přát lepší munici. Není třeba se namáhat a vymýšlet teorie spiknutí. Všechno lze totiž vysvětlit jednoduše, stručně a z hlediska sociologie. V České republice se po pádu komunistů jen pomalu a obtížně ustavuje nová politická elita. Její slabost byla očividná ještě před pár lety. Politikovi nevyšly jedny volby, pohádal se v okresní organizaci, přijal drobný úplatek - a mohl si hledat jinou profesi. Politici navíc ani náhodou nemohli svou vážností konkurovat moci a věhlasu ekonomů, bankéřů a průmyslníků, populárnější byl dokonce kdejaký…