Kdo do globalizace kamenem

Jak se bránit náhlým přílivům a odlivům kapitálu, které mohou během pár dnů zruinovat menší ekonomiku kdekoli na světě? Za leccos si mohou vlády a centrální banky samy, ovšem po nedávných krizích v Asii a Jižní Americe víme, že svou roli sehrává i ne zcela racionální panika mezi investory. A pak nezbývá než zásah „světového finančního četníka“, Mezinárodního měnového fondu (MMF). Jak se bránit náhlým přílivům a odlivům výtržníků, kteří mohou během pár hodin zruinovat menší město kdekoli na světě? Za leccos si můžeme sami, ovšem po Seattlu či Praze víme, že úplně se těmto jevům - rovněž ne zcela racionálním - zabránit či předejít nedá. Proti globálním vandalům se ale osvědčil globální tok informací mezi policisty. Kdo spáchal přestupek loni v Seattlu, nesmí do Prahy. Minulý týden i Prahu jako první metropoli v postkomunistickém bloku zasáhl snad největší virvál, jaký dnes může země v míru zažít: protesty proti světovým finančním institucím. Co nám tato zkušenost přinesla? K čemu byla dobrá?

Oprávněný pocit strachu

Za prvé. Není nic snazšího pod sluncem než dělat z policie už předem fackovacího panáka. Přehnali pak pendrekáři svou akci? Smlsly si policejní obušky i na nevinných? „Došlo na má varovná slova,“ zní ex post pohotová odpověď. Nebo se naopak nic zvláštního nestalo a přípravné policejní manévry byly jen nafouknutou bublinou? „Výstrahy před policejním státem není nikdy dost,“ nabízí se po nekonané bitvě pádný argument. Mezi tím nic a já…