V demokraciích nebývá hladomor

V roce 1996 přijal indický nositel Nobelovy ceny Amartya Sen pozvání prezidenta Světové banky Jamese Wolfensohna k sérii přednášek. Výsledek shrnuje jeho nová kniha Development as Freedom (Rozvoj jako svoboda, Oxford University Press 1999). Pro tuzemského čtenáře může nabídnout vhled do problémů nejchudších částí světa, které žijí na úrovni příjmů, jaké bohaté státy dosahovaly v roce 1870.

V duchu Adama Smithe

Samotné slovo „rozvoj“ se dnes stalo mezi některými politickými aktivisty (zejména ekologickými) téměř politicky nekorektní, protože je spojováno s jednostranným důrazem na růst hrubého domácího produktu. Senovo pojetí, které dle jeho vlastních slov čerpá z původní analýzy slavného klasika liberalismu Adama Smithe, však definuje rozvoj jako proces rozšiřování podstatných svobod. Amartya Sen definuje několik rozdílných svobod, které přispívají k možnosti jedince žít podle vlastních představ - například politické (účast ve volbách), ekonomické (možnost obchodovat) a sociální příležitosti (přístup ke vzdělání a zdravotnictví). Mezi tyto svobody dále Sen počítá i určitou průhlednost společnosti, která umožňuje základní důvěru v nezkorumpovanost úřadů, a konečně sem řadí elementární zabezpečení před hladem a bídou (sociální síť). Tyto svobody se navzájem doplňují a posilují: lepší přístup ke vzdělání a zdravotnictví může přispět jak k ekonomickému rozvoji, tak k omezení úmrtnosti. Jako jeden z průkopnických příkladů v tomto směru uvádí Sen…