Cromwell, car a mnichovský mýtus

Mezi knižními novinkami letošního léta nalezneme tři historické studie, které spolu bezděčně souvisejí, i když líčí události ze zemí i časů vzájemně odlehlých. V každé z nich sledujeme snahy politických vůdců zvládnout rozvrat poměrů a usměrnit tlaky společenských sil tak, aby neohrozily existenci státu. Autoři k tématu a klíčovým osobnostem přistupují rozdílně. Britský historik Barry Coward buduje obraz Olivera Cromwella ve vyvážených proporcích, s úctou k jeho historické úloze a s hlubokým smyslem pro spravedlnost. Čeští autoři dvou dalších textů k takové klasické uměřenosti nedospěli už jen proto, že se dotýkají témat dosud živých. Václav Veber se v knize, jejíž praktické pedagogické zaměření připomíná univerzitní skripta, pokusil co nejpřesněji zachytit vnitřní rozpory ruského impéria, jež za vlády cara Mikuláše II. směřovalo k revoluci a k nastolení režimu, který po sobě zanechal dodnes bolavé jizvy. Studie Jana Tesaře Mnichovský komplex čili Příspěvek k etologii Čechů se z běžné historiografické produkce vymyká vášnivým osobním zaujetím. Autor byl za normalizace opakovaně vězněn a posléze donucen emigrovat. Stať o realitě a iluzích české politiky v době mnichovské dohody dopsal v březnu 1989 a její kopie rozeslal několika přátelům, aniž by ji hodlal publikovat. S pamfletickým rozmachem v ní demonstruje údajné konstanty českého přístupu k dějinám, jež se vyjevily už po lipanské či bělohorské bitvě a později i po vpádu vojsk roku 1968.

Praktický vizionář…