Čekat na konec prázdnin

Devítiletá Aisha a tříletá Nadia z Bruselu odjely na začátku loňských prázdnin do Maroka - a už se nevrátily. Byly tam uneseny svým otcem podobně jako desítky dalších dětí z belgicko-marockých manželství, belgická vláda je nyní požaduje zpátky. Matka děvčat, Sylvie De Smitová, na konci letošního června vypovídala před belgicko-marockou komisí, která měla za úkol vyřešit tento a dalších 25 podobných případů. Místo návratu dětí však následovalo pouze prásknutí dveřmi - to když Belgičanům došla trpělivost a po třech dnech jednání přerušili s konstatováním, že z marocké strany „není sebemenší náznak ochoty ke spolupráci“.

Do země původu

Sylvie De Smitová a ostatní rodiče nedočkavě vyhlíželi konec prázdnin - to byl totiž nejzazší termín, dokdy měli znovu spatřit své děti, jak to alespoň požadovala belgická strana. De Smitové trvalo pět měsíců, než se jí letos v lednu podařilo zjistit, kde její děti přebývají, a telefonicky se s nimi spojit. „Moje dcera mezitím začala chodit do arabské školy. O dva měsíce později už byla nezvěstná. Můj bývalý muž mi sdělil, že moje telefonáty ji rozrušovaly,“ tvrdí De Smitová, která se po devíti letech rozvedla s Belgičanem marockého původu.Únosy dětí z rozvedených manželství nejsou v Belgii výjimkou. „Většinou jde o děti s dvojím občanstvím, matka nebo otec si je po rozpadu manželství odvážejí s sebou do země svého původu,“ konstatuje Anne Dussartová z organizace Child Focus, na jejíž telefonní číslo mohou rodiče…