Za vskutku významného literáta začala širší veřejnost pokládat Eliase Canettiho, teprve když k stáru sepsal paměti. Díky statím a přednáškám byl už dřív vnímán jako charismatický myslitel, svými knihami však dlouho budil rozpaky. Příliš se vymykaly dobovým názorům, náladám i zvyklostem, jejich styl byl oceňován, ale zdály se trochu podivínské. Zejména s jeho životním dílem Masa a moc, rozsáhlou esejí o hlubinných kořenech zvůle a násilí, si kritika nevěděla rady: odborným tónem i erudicí se autor vzdálil beletrii, ale principu vědy zas odporovala básnicky intuitivní metoda zkoumání. Zřejmě i proto dostal Canetti v roce 1981 Nobelovu cenu za knihu, kterou napsal o padesát let dřív ve svých šestadvaceti. Román Zaslepení vyšel německy roku 1935 prakticky bez ohlasu (tím víc nás může těšít, že už po roce následoval český překlad).
Elias Canetti se narodil před sto lety (25. 7. 1905) v rodině sefardských Židů, tzv. Španiolů, v bulharském říčním přístavu Ruse. Dědeček, zámožný obchodník, byl ortodoxní věřící s patriarchálními sklony, rodiče však vystudovali v liberální Vídni a z archaických poměrů se snažili uniknout. Elias vyrůstal v Anglii a ve Švýcarsku, maturoval ve Frankfurtu a vystudoval rovněž ve Vídni, kde jej zásadně ovlivnily přednášky slavného kulturního arbitra Karla Krause i přátelství se spisovateli Hermannem Brochem a Robertem Musilem. Od počátku znepokojeně sledoval zrod a růst nacismu.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
