Pomoct duchům ze zakletí

Hartenberg. Díky odvaze a energii jednoho muže a práci dobrovolníků z celého světa povstává z ruin český hrad.

Když se Bedřich Loos (40) po návratu z toulek světem prošel jírovcovou alejí hradu Hartenberg, věděl, že je doputováno. „Bylo to jako déjà vu. Tohle místo se mě dotklo. A řekl jsem si, že tu chci žít.“

Ruina Hartenbergu stojí v Hřebenech na úpatí Krušných hor. Vyhnání německých usedlíků a následné komunistické drancování přírody bylo pohromou, ze které se některá místa zdejšího kraje dosud nevzpamatovala. Hartenberg byl až do Loosova příchodu jedním z nich. Bývalý tramp a potulný dělník ruinu v roce 1997 koupil na dluh od krachujícího majitele, jednoho z těch nepřehledných postkomunistických „agropodniků“.

„Když jsem pracoval jako strojař, docházka do fabriky mi úplně nevyhovovala, tak jsem vypadl do světa,“ vzpomíná Loos. V Evropě a Asii strávil roky, živil se, jak to šlo, většinou v dělnických profesích. Pak se dobrodruh usadil v ruině. O zlatý poklad na svém putování světem sice nezakopl, zatím si ale může dovolit setrvávat na hradě. Dluh za koupi už splatil. „Je to pořád boj o život, ale tak přece žije většina lidí.“ Přízraků vysídlených se nebojí. „Hartenberg znamená tvrdá hora a tady byl život vždycky tvrdý. Někdy i zlý a špatný, ale bylo to doopravdy. Když se stavba zdaří, musí to duchům pomoct ze…