Hrozná spoušť v Jeseníkách

Hliněné vesnice arabské pouště, domky z hrubě přitesaných bloků černé porézní lávy na pobřeží Azorského moře, mohutné domy s rozložitými střechami v deštivém Schwarzwaldu, tradice dřevěných staveb na švýcarském venkově. Každý podnebně či vzhledově výrazný kraj má svoji domovskou architekturu, po staletí vytvářenou v praktickém duchu, s obdivuhodným souladem s okolním prostředím. Ani stavení na českém a moravském venkově nebyla výjimkou. Především v horách, a tedy i v Jeseníkách. Pavel Hron (60), profesí stavební inženýr, prožil na jesenických stráních dětství. Později emigroval do Německa, cestoval, především po horách - od Skandinávie po severní Afriku či Turecko. Rodné Jeseníky navštívil až po třiceti letech exilu. Výsledkem návratu je dvoudílná kniha s názvem Původní venkovská zástavba v oblasti Jeseníků, její zachování a rozvoj. V prvním díle na téměř dvou stech stranách detailně popisuje zásady starých jesenických stavitelů, způsob budování stěn, topení či třeba komínů, způsob oplocení domů, jejich zasazení do krajiny a celou řadu dalších souvislostí doplněných o zkušenosti ze světa. Hron zde také radí, jak se dnes v co největší míře starým postupům přiblížit. Laiky ale zaujme především druhý díl knihy. V něm na více než třech stovkách fotografií doplněných ironickým komentářem ukazuje úpadek zdejší zástavby, architektonické a stavitelské barbarství, které se ostatně netýká pouze hor pod Pradědem. Hronův knižní dokument je svérázně poučným průvodcem historií…