Britští novináři si letos pro velkolepé oslavy 100. narozenin královny matky nemohou stěžovat na okurkovou sezonu. Většina ostrovních médií však s určitou letní zlenivělostí sází na osvědčenou a skrznaskrz kladnou interpretaci jejího dlouhého života, což jen přispívá k poněkud kýčovité glorifikaci, ba zbožštění, jemuž se královská prababička těší. Nic proti oslavnému tónu: matka dnešní královny Alžběty II. je jistě pozoruhodnou osobou, která se zasloužila o to, že instituce britské královské rodiny překonala různá úskalí, na něž během 20. století její členové narazili, respektive si je sami přivodili. Ale na druhé straně je faktem, poněkud opomíjeným a nyní přehlušeným oslavnými salvami, že na pověsti této malé, usměvavé stařenky ulpělo i několik pozoruhodných škraloupů. Ten nejznámější se týká jejího postoje ke královské svůdkyni Wallis Simpsonové, další však má souvislost i s českými dějinami. Jde o předválečný britský appeasement.
Cestou na trůn
Alžběta Bowes-Lyonová se narodila 4. srpna 1900 ve skotské šlechtické rodině a prožila bezstarostné dětství na zámku Glamis, kde podle legendy žil Shakespearův Macbeth. Její první setkání s realitou světa se zřejmě odehrálo během první světové války, když část sídla posloužila jako lazaret pro zraněné vojáky a mladá Alžběta pomáhala při péči o trpící. Právě tento motiv - společně s jejím odhodláním zůstat během druhé světové války se svým nerozhodným, plachým a nepříliš schopným manželem králem Jiřím…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu