Dobrá vůle a 150 stránek

Osmadvacátého června podal slovenský vojenský prokurátor pplk. Dušan Kováčik u Obvodního vojenského soudu v Bratislavě žalobu na bývalého prvního náměstka Federálního ministerstva vnitra ČSSR generála Alojze Lorence. Prokurátor jej viní ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele v období let 1988–89. Toho se měl dopustit tím, že asi ve 300 případech nařídil neoprávněné zadržení odpůrců komunistického režimu. Za stejný čin už generála Lorence - spolu s bývalým ministrem vnitra Františkem Kinclem a bývalým náčelníkem hlavní správy kontrarozvědky Karlem Vykypělem - odsoudil v říjnu 1992 Vyšší vojenský soud v Táboře na čtyři roky ztráty svobody nepodmíněně. Rozsudek potvrdil v květnu 1993 Vrchní soud v Praze. To už žil ale Alojz Lorenc na Slovensku a jako občan jiného státu odmítl nastoupit výkon trestu v Česku. Nyní mu hrozí u slovenského soudu sazba od tří do deseti let vězení.

Sedm let zpoždění

Příčiny sedmiletého „zpoždění“ slovenské justice lze nalézt v politické atmosféře na Slovensku a jeho vládní garnituře po rozpadu Československa. V období vlád předsedy HZDS Vladimíra Mečiara v letech 1992–98 neprojevovaly slovenské orgány činné v trestním řízení velké nadšení pro kauzu Lorenc. Vyšetřování na Slovensku umožnil pád Mečiara v březnu 1994 a nástup půlroční vlády Jozefa Moravčíka. Po předčasných volbách na podzim 1994 a Mečiarově návratu k moci se hledaly záminky k zastavení dalšího postupu. Podle zdroje blízkého…