Jako blesk z čistého nebe zaskočilo onemocnění slovenského prezidenta Rudolfa Schustera celou zemi. Od jeho lékařského týmu přes prezidentskou kancelář až po politické špičky nikdo nepočítal s tak rychlým a dramatickým průběhem nemoci. Jenom média reagovala promptně, za to si ale od ošetřujících lékařů vysloužila nálepku hyen. Přitom nebýt novinářů, nebyla by tak naléhavě otevřena nejen akutní potřeba přítomnosti rakouských odborníků, ale ani otázka prezidentských pravomocí a jejich přechodu na předsedu parlamentu a premiéra.
Odhalené nedostatky
Nemoc odhalila i témata, jež dosud dřímala jako málo aktuální agenda. Prvním poznatkem je nedostatečné vědomí veřejnosti i ústavních činitelů o významu role hlavy státu. Byť jsou její pravomoci spíše reprezentativní, nepřítomnost prezidenta ve veřejném životě se náhle projevila selháváním mnoha klíčových prvků. Lékařský tým prezidenta projevil značnou váhavost při léčbě i notnou dávku arogance vůči zahraniční pomoci. Výrok jednoho z členů týmu, že rakouští kolegové z innsbrucké kliniky, kteří operovali Václava Havla, jsou provinční lékaři, a tudíž není důvod stát o jejich pomoc, vešel už do dějin groteskní slovenské reality. Podobný vztah zaujali lékaři a úředníci Schusterovy kanceláře k médiím: neposkytovali jim včasné a pravdivé informace o zdravotním stavu hlavy státu. Dodejme, že na tomto přístupu se podepsal i sám Schuster. Vybral si za osobního lékaře balneologa. Obdobně si vybíral manažery do své…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
