0:00
0:00
3. 7. 20003 minuty

Slavnost zvaná slet

1319-mobr-Slajchrt.gif
Autor: Respekt

Skromné plakáty oznamující víkendový XIII. všesokolský slet v Praze míjela veřejnost spíš lhostejně. Slety (vystřídané za socialismu spartakiádami) přitom patřily v posledním století k nejhalasněji zdůrazňovaným domácím událostem a vyvolávaly podle dobových zpráv celonárodní nadšení. Jakou roli hrály tyto sportovní parády v českých dějinách? Co říkaly národu a světu? Sokol byl založen v Praze jako nepolitická organizace roku 1862, v samých počátcích bouřlivého rozmachu obrozeného národa. Ještě po dvaceti letech měl jen 1600 členů. Svéráznou politickou silou se stal až v 90. letech 19. století. Sokolské slety se tehdy stávaly alegorickou podívanou, jakýmsi lidovým a davovým divadlem, demonstrujícím semknutost českého národa. Masové průvody Sokolů působily v multietnické Praze dosti agresivně. „Ve sletu shledával jsem šílení davu a příležitost luze, aby se mohla vykřičet,“ poznamenal si roku 1907 dřevorytec Josef Váchal do deníku. Čeští živnostníci naopak národní slavnosti vítali, neboť při nich obchod jen kvetl. Za první světové války se Sokol výrazně uplatnil v protirakouském odboji a pro Masaryka se stal významnou oporou při budování nového státu. V nejistém prostředí střední Evropy, kde kvasily zárodky budoucích totalit, se národ tělocvičnými rituály statisíců cvičenců ujišťoval o své síle a odhodlání jednotně hájit demokratické pořádky. Je příznačné, že nejmohutnější sokolský slet se konal pod heslem „Budovat a bránit“ v nervózní atmosféře roku 1938 mezi anšlusem…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc