Zvítězila mobilizace

V Černé Hoře občas zaznívají ironické hlasy: celý konflikt prezidenta Mila Djukanoviče s jeho bývalým kolegou a poté promiloševičovským sokem Momirem Bulatovičem je vlastně velký trik, kterým homogenizují své voliče a rozšiřují volební základnu. Výsledky pondělních lokálních voleb v hlavním městě Podgorici a v přímořském centru Herceg Novi jako by dávaly těmto hlasům za pravdu. „Milo“ a „Momo“, jak se běžně říká Djukanovičovi a Bulatovičovi, získali dohromady skoro 90 % hlasů. Podobným úspěchem se mohli naposledy pochlubit jako mladí funkcionáři někdejšího svazu komunistů, kde oba pod Miloševičovými křídly začali svou hvězdnou politickou dráhu. Od té doby se však leccos změnilo.

Liberálům to nevyšlo

Milo Djukanovič, tehdy premiér, v roce 1997 prohlásil něco v tom smyslu, že Miloševič je politikem minulosti a mohl by už odejít. I přes několik pokusů o smír to znamenalo definitivní konec jejich politického přátelství. Na Miloševičovu ochranu se postavil tehdejší prezident Momir Bulatovič a od té doby se tito někdejší nerozluční přátelé stali nepřáteli na život a na smrt. V prezidentských volbách roku 1997 i v parlamentních roku 1998 Djukanovič vždy o chlup zvítězil. Pondělní lokální volby byly pro Bulatoviče šancí na zvrat. Volby ovšem vyvolal třetí vzadu, Liberální svaz Černé Hory, bez jehož poslanců by Djukanovičova koalice „Za lepší život“ neměla na radnicích obou měst většinu. Liberálové ovšem nemohou Djukanovičovi zapomenout nejen jeho…