Německá vláda uzavřela ve čtvrtek dohodu s energetickými firmami. Dohoda oznamuje světu, že Německo se po Itálii a Španělsku stává třetí velkou evropskou zemí, která se do budoucna vzdala výroby jaderné energie. Skutečnost, že se do bezjaderného klubu hlásí takový průmyslový gigant, znamená jistě přelom v rámci celé Evropy. Německo se zároveň stává výstavním exemplářem a poučením pro země s atomovými elektrárnami: co všechno je čeká, když se rozhodnou ukončit jaderný program.
Máme ještě rezervy
Ministr životního prostředí Jürgen Trittin (strana Zelených) musel čelit hned po uzavření „atomového konsenzu“, jak jej nazývají německá média, kritice z vlastních řad. Spolupředsedkyně Zelených Antje Radckeová totiž prohlásila dohodu za příliš mírnou, protože první reaktory nebudou odstaveny už v roce 2002, jak si spolu s Greenpeace slibovala. Lhůty pro odstavení reaktorů jsou po 32 letech životnosti při současném výkonu - když pojedou na nižší výkon, bude jejich životnost o něco delší. Podle Trittina je ale úspěch už jen v tom, že energetické firmy přistoupily na tuto lhůtu a žádná z nich se nakonec nebude s vládou soudit o finanční vyrovnání. Opoziční CDU a CSU naopak vládu obvinily, že si zahrává s průmyslovým rozvojem Německa a obchází demokraticky zvolené vlády spolkových zemí. Bavorští politici z CSU pohrozili, že až se dostanou k moci, dohodu zruší. Kancléř Schröder je však spokojen, protože po dvou letech vyjednávání splnil jeden ze slibů, které…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu