Do Evropské unie vstoupí Česká republika za dva a půl roku, protože do té doby stihne splnit všechny důležité nároky a požadavky Bruselu. Tak zní hlavní informace z vládní tiskové konference, na níž kabinet minulou středu zveřejnil Národní program přípravy na členství v Evropské unii. Proti optimismu pomáhajícímu překonat únavu z dlouhodobé námahy i všechny neočekávané překážky nelze obecně nic namítat. Avšak pokud jde o vstup do Evropské unie, je to věc pro nás tak důležitá, že je na místě dožadovat se podrobnějších, byť možná ne tak příjemných informací. Skutečně to pro nás může být tak jednoduché? Jsou Evropané skutečně ochotni přijmout v nejbližší době Českou republiku a dalších deset či patnáct nových států, převážně z postkomunistické Evropy? A nabídnou skutečně každému plnoprávné členství? Otázku, jak to s Evropou - a také s námi - bude v nejbližších letech, se pokusil zodpovědět německý ministr zahraničí Joschka Fischer již dvanáctého května při svém vystoupení na berlínské Humboldtově univerzitě. Fischer potvrzuje, že rozšíření nebude jednoduché pro Evropu, ani pro nás. Zároveň se ale od něho dovídáme, že přes podrobnější informace optimismus ztrácet nemusíme. Jenom ho budeme potřebovat větší dávku.
Lionel Jospin proti Evropské komisi
U nás projev z Humboldtovy univerzity velký ohlas nezaznamenal. Fischer sice přišel s převratnou myšlenkou vzniku evropské federace, podle politiků i komentátorů ale jde jen o jeho soukromý názor - sám to…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
