Varšava stojí za pád polské vlády. Takovouto parafrází výroku francouzského krále Jindřicha IV. („Paříž stojí za mši“) lze nejstručněji vystihnout to, co se odehrává v polské politice v posledních týdnech - od okamžiku, kdy na radnici městského obvodu Varšava-centrum vznikla koalice vládní Unie svobody (UW) s opozičním Svazem demokratické levice (SLD). Díky této koalici se kandidát UW Pawel Piskorski stal primátorem města a bývalý funkcionář komunistické Polské sjednocené dělnické strany Jan Wieteska starostou centra Varšavy. Premiér Jerzy Buzek se poté rozhodl rázně: povolal komisaře spravujícího centrum Varšavy, což nové koalici znemožnilo, či přinejmenším znesnadnilo další působení. UW však reagovala stažením vlastních ministrů z vlády. Takto začala krize dosud stabilní vládní koalice Volební akce Solidarita (AWS) - Unie svobody a následovaly další překvapivé kroky. Povedou k nové vládě, nebo dokonce k předčasným volbám? To je zatím otázka.
Z neznámých důvodů…
Politické grémium Unie svobody přijalo 28. května usnesení, v němž říká, že Buzkova vláda se nedostatečně angažuje „při zavádění nutných společenských a ekonomických reforem“. Samotné AWS vytklo „absenci potřebné politické podpory v parlamentu, pokud jde o realizaci kroků dohodnutých ve vládě“ a také to, že „spolu s opozicí často prosazuje řešení škodlivá a protichůdná vládní strategii“. V čem je háček? Kabinetu pravicové koalice lze sice vyčíst mnohé, ale určitě ne to, že by oplýval…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
