Muzikál v Čechách a na vesnici

S muzikály se roztrhl pytel. Jde o jednu z posledních šancí jak si nahrabat a užít si popularity, než se dnešní idoly showbyznysu stanou bezvýznamnými zombii, sloužícími jen jako vycpávky internetu? Pinokio. Mrazík. Hamlet. Pomáda. Johanka z Arku. Rychlé šípy. Dorian Gray. Namátkově, bez nároku na úplnost. Rusalka končí, ale další kousky se již připravují. Zdá se, že muzikál, nebo alespoň to, co jest jako muzikál onálepkováno, je dnes jeden z nejvyvolávanějších a nejlépe prodávaných artiklů. Jde o lákavost a potřebu žánru nebo spíše o jakési davové, módní uhranutí? Jde pouze o obratnost agentur vozících venkovany - venkované prominou - na nákupy do Prahy? K předraženému nákupu agentury přidají jako zvláštní nášup možnost uvidět živou Lucii Bílou, v horším případě Báru Basikovou. Jde o svědectví hluboké přeměny kultury na macdonaldovskou, tedy rychle konzumovanou, strávenou a vyměšovanou léčbu vlastní stolicí? Jde jen o výsledek hry vzájemné výhodnosti deníku Blesk, časopisu Story a dalších a našich předních mediálních spekter Gotta, Bílé, Železného? Nalézá snad stále vyšší a vyšší intelektuální činnost naší široké veřejnosti svůj protiklad v odreagovávání se v plytkých, pitomých a netalentovaných blábolech a falešném a jednotvárném hejkání (muzikál)? To asi ne, neboť tito blábolilové a hejkalové a hejkalky tvoří spolu s hokejisty a fotbalisty (ke cti obou posledně jmenovaných třeba říci, že si hledí svého), spolu s kapitány bank a průmyslu temné minulosti předvoj naší…