Svoboda, ale nikoli demokracie

Čínský básník Pej Tao se narodil roku 1949 v Pekingu. Po vypuknutí Kulturní revoluce se stal spoluzakladatelem prvního neoficiálního literárního časopisu Dnešek (Ťin-tchien nebo anglicky Today). V době masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 pobýval v Berlíně a prozatím tedy žije v nuceném exilu, nyní v kalifornském Davisu. Píše poezii, povídky i eseje, přičemž v prvé řadě je básník. Již dvakrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu. V dubnu byl hostem Pražského festivalu spisovatelů.

Jaké možnosti má současná čínská literatura?

Čínská civilizace patří k nejstarším na světě, anonymní sbírka Kniha písní vznikla již 600 let před naším letopočtem - taková tradice samozřejmě vzbuzuje u současných spisovatelů úzkost. Jelikož já literaturu definuji podle jazyka, za hranicemi Číny nyní žije jen hrstka autorů tvořících v mateřštině. Vydáváme literární časopis Dnešek, jenž pokrývá čínskou literaturu z celého světa včetně samotné Číny, a třebaže nás lidé vnímají jako disidentský časopis, literaturu posuzujeme pouze podle kvality, jsme tedy jakýmsi avantgardním literárním časopisem. V Číně by teď obdobný časopis existovat nemohl - komunistická ideologie by na něj vyvíjela tlak politický a homogenizace tlak ekonomický. Máme tedy důležitý úkol, to jest převést čínskou literaturu přes ono obtížné období. V Číně je totiž veliká kulturní krize - většina knih a časopisů se jako všude na světě v rámci globalizace orientuje na mladé a konzumní čtenáře.…