Žaloba v pravou chvíli

Už od února drží nakladatel František Chládek (58) v šachu naši třetí největší banku. Coby drobný akcionář napadl žalobou usnesení valné hromady Investiční a Poštovní banky, a tím zkomplikoval už tak dost složitou a delikátní hru o její další osud. Dokud soud o jeho návrhu nerozhodne, IPB nemůže zvýšit základní jmění, jak to po ní žádá Česká národní banka i vláda. „Rozzlobilo mě, s jakou arogancí na valné hromadě zamítli žádost o vyplacení dividend,“ tvrdí Chládek. „Už jako akcionář fondů IPB jsem přišel o dost peněz. A když jsem viděl, jak lehce lze usnesení valné hromady napadnout… Ode mě to není msta, ale řekněme, že jsem to udělal z principu.“

Nebrat si servítky

O potřebě nalít do banky nové peníze - například zvýšením základního jmění - se začalo mluvit v lednu, kdy na veřejnost pronikla některá zjištění kontrolorů z ČNB (viz Respekt č. 6/2000). Centrální banka se tehdy pozastavila především nad způsobem, jakým si IPB poradila se svými rizikovými úvěry. Formálně se jich zbavila ze svého účetnictví, takže už na ně nevytváří rezervy. Provedla to tak, že loni prodala pohledávky ve výši téměř 13 miliard korun svým dceřiným firmám CZ Credit Real a Arta Real (dodnes nezapsaným v obchodním rejstříku) a další balík akcií a rizikových úvěrů rovnou za 40 miliard převedla na zámořskou firmu Quatermaine. Vtip je v tom, že všem třem dala na tento odkup půjčku, za niž všechny tři ručí právě…