Podezřelý původ ctností

V uplynulém století bylo mravní cítění Čechů vystaveno řadě radikálních experimentů, a to prakticky i teoreticky. Oficiální pojetí ctností se měnilo snad každých dvacet let. Tradiční křesťanskou morálku spjatou s věrností habsburskému domu vystřídala ve dvacátých letech morálka osvěty, pokroku a národního vzestupu, ve čtyřicátých letech byla žáčkům vštěpována morálka porobené vstřícnosti vůči sousednímu panskému národu, který krvavě zápasil za ideu nové Evropy, a po krátké epizodě českého národního socialismu ovládl zemi stalinistický kolektivismus. Liberální blouznění šedesátých let se vzápětí zvrhlo v éru politické bázně, prospěchářství a konzumního sobectví. V devadesátých letech si na mravním kolbišti konkurují ctnosti tržní s alternativními, které se bojovně vyhraňují proti globalizaci a hospodářskému růstu. I když byl národ v každém období převychováván opravdu důkladně, zdá se, že výsledným efektem je spíš netečnost a skepse k novým morálním apelům. Česká zkušenost se tak dostává do souvislosti s dávným sporem, zda se morálce učíme, anebo je nám převážně vrozena, jinými slovy, zda je morálka produktem kultury, nebo genetiky. Anglický biolog a popularizátor vědy Matt Ridley, autor knihy Původ ctnosti, vychází při svých úvahách na toto téma z evoluční teorie, své postřehy však soustavně poměřuje s kulturními dějinami. Proti Darwinově vizi nelítostného konkurenčního boje kreslí mnohem mírumilovnější obraz účelové kooperace, která napomáhá úspěšnému vývoji řady…