Nějaké řešení najít musíme

Rámeček

VETON SURROI se narodil roku 1961 v Prištině v rodině jugoslávského diplomata. Vystudoval literární vědu. Koncem 80. let vystupoval proti diskriminaci kosovských Albánců, v letech 1990–92 byl předsedou druhé nejvlivnější kosovské strany - Parlamentní strany Kosova. V 90. letech začal v Prištině vydávat vlivný kosovský albánský list Koha Ditore (Denní čas), který mj. kritizoval „strategii nenásilného odporu“ tehdejšího prezidenta Ibrahima Rugovy. Dnes je ředitelem vlastních novin, vydavatelem, a hlavně „nezávislým intelektuálem“, jehož slovo má značný vliv v Kosovu i v cizině: snad i proto, že jeho postoje bývají nekonvenční. Byl členem delegace kosovských Albánců na jednání v Paříži i Rambouillet, kde jako jediný demonstrativně podepsal mírovou dohodu. Po začátku bombardování Jugoslávie zůstal v Prištině a skrýval se (tehdy se objevila informace o jeho násilné smrti). Odmítl křeslo ministra zahraničí v prozatímní vládě, po válce se ale stal členem Transnational Council, „Všenárodního sněmu“, zřízeného Misí OSN pro Kosovo. Po odchodu jugoslávských vojáků z Kosova a za následné hromadné odvety si zachoval chladnou hlavu: veřejně odsoudil vraždy a vyhánění nealbánských obyvatel.

Loni v září jste veřejně - v komentáři ve svém deníku Koha Ditore - odsoudil násilí proti nealbánskému obyvatelstvu Kosova a přirovnal ho k fašismu. Z kruhů blízkých Kosovské osvobozenecké armádě jste byl označen za Miloševičova špiona, obviněn z "oživování…