Jako za studené války

Už téměř čtvrt roku hrozí novináři Tomáši Smrčkovi, že stráví příští tři léta ve vězení. Důvod: vyzradil prý státní tajemství. Smrček právě před rokem natočil sérii reportáží pro TV Nova. V jedné z nich ukázal na kameru papír s hlavičkou „přísně tajné“. Obsahoval důkaz, že tehdejší šéf vojenské kontrarozvědky Jiří Růžek v lednu 1995 vydával zadrženého opilce, jistého Petra Vágnera, za „svého“ člověka, kterého si také sám potrestá, byť podle oficiální korespondence měl být Vágner ve skutečnosti zaměstnancem civilní rozvědky (viz Respekt č. 7/2000). Dodejme ještě, že Smrček začal do starého případu „šťourat“ hlavně proto, že o Růžkovi se v dubnu 1999 mluvilo jako o hlavním kandidátovi na ředitele BIS. Tím se také nakonec stal, zatímco reportérovi vynesla jeho snaha informovat veřejnost trestní stíhání. Podle vyšetřovatele Jana Pavlíka těžko přesně říci, kdy bude uzavřeno. Podmínkou trestného činu „prozrazení utajované skutečnosti“ ovšem je, aby jím člověk poškodil zájmy státu. Smrčkův obhájce Stanislav Devátý od počátku marně žádá policii o vysvětlení, jak a čím vlastně jeho mandant tyto zájmy poškodil. Oficiální odpověď úřadů ovšem už od počátku zní: to nemůžeme říct, protože to je tajné. Devátý rovněž trvá na výslechu tajemného Vágnera, kvůli kterému se záležitost seběhla. „Mám pochybnosti, jestli někdo takový vůbec existuje,“ říká Devátý s nevyslovenou narážkou na to, že právě Vágner bylo kdysi krycí jméno…