0:00
0:00
Diskuse10. 4. 20006 minut

Tři paradoxy české demokracie

Astronaut

Do roku 1995 byla Česká republika považována za vzorovou postkomunistickou zemi. Náš systém politických stran byl považován za ukázkový a blízký vzorům západoevropských demokracií. V zemi budoucích „tygrů střední Evropy“ bylo jako nikde jinde možno strany dělit podle kritérií levice - pravice a liberální - autoritářský.Více než 10 let po listopadu 1989 se na obdobných konferencích probírá úplně odlišné téma: když před pěti lety bylo všechno vzorové, jak to, že dnes je český stranický systém v takové krizi?

Český provincialismus

↓ INZERCE

Politický systém České republiky má tři základní zvláštnosti či anomálie. První z nich je nezavršená demokracie, což je stav, jenž se vyznačuje nedostatečnou obměnou vládnoucí elity. Druhá spočívá v nadměrné ideologizaci a polarizaci politické scény jako celku. Třetí anomálií je provinciální sebestřednost.V listopadu 1989 se zhroutila původní stabilita: z nenormální společenské situace se mělo vstoupit do normálních, demokratických poměrů.Hledání optimálních východisek z konfliktů přechodného období znesnadňoval fakt, že u nás na sklonku předlistopadového režimu neproběhla ani krotká liberalizace. V Československu se na rozdíl od Polska a Maďarska nevedla vážná diskuse o minulosti ani budoucnosti, opozdil se vznik a vývoj celého spektra levicových i pravicových stran. Především však změnám nepředcházela myšlenková a morální obroda. Většina původních výrobců a spotřebitelů československého „gulášového komunismu“ se ale s…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články