Měsíc knihy

Pokud nás paměť neklame, byl za komunismu březen z jakýchsi důvodů dekorován jako měsíc knihy. Letos se na tradici podařilo pěkně navázat. Mladí hoši vyhodili na hodinu dlouholetého ředitele jednoho z nejlepších nakladatelství, protože vydával knihy, zatímco oni chtěli, aby vyráběl peníze. S ním se chystá odejít celá redakce. A jiný nakladatel, který se dosud živil tím, že vydával mimo jiné rozhovory se známými herci, aniž by oni o tom věděli, zažil společenský triumf tím, že vydal pověstnou knihu, aniž by držitelé jejích autorských práv o to stáli.Máme už duben, tráva se pomalu zelená. Od obou událostí uplynulo několik týdnů, svět se nezbořil a nemá smysl věci dramatizovat. Je tedy nejvyšší čas mluvit o něčem jiném, o něčem, co zajímá více lidí, třeba o novém muzikálu. V Čechách se rychle zapomíná i na ty nejnehoráznější skutky, proč by to tedy mělo být v případě okrajové knižní kultury jiné? Jsou ale činy, které by měly vždycky znovu a znovu šokovat, i když je lze stále znovu a znovu očekávat.Odstraněného šéfa Mladé fronty Vladimíra Pistoria se nezastal nikdo jiný než pouze lidé profesně spjatí s literaturou, kterým, což je česká specialita, bylo hned předhozeno, že jim jde jen o vlastní zájmy. Tedy pravděpodobně o knihy, o jakousi privátní a směšně nepraktickou libost. Člověk si během posledních let už odvykl očekávat cokoli pozitivního od politického establishmentu, což není tak tragické. Přesto skutečnost, že politici jen tak přihlížejí likvidaci (pokud ji vůbec…