0:00
0:00
10. 4. 20006 minut

Jednička z nenávisti

Astronaut

Člověk, který nenávidí svého souseda, je bezpochyby podivín a hůř se mu žije. Také celý národ, například Češi, může propadnout této nemoci, která se cizím slovem nazývá xenofobie. Nezáleží na tom, zda se cizinců obáváme více či méně než ostatní národy - nadprůměrní jsme ostatně i v rámci východní Evropy. Důležitější je, že xenofobní jsme včetně našich elit a že se na tom od listopadu 1989 skoro nic nezměnilo.Poválečný vývoj západní Evropy dokazuje, že nemoc xenofobie se dá léčit a že nejjednodušší je odstranit všechny zdroje nákazy. Jedním z nebezpečných bacilonosičů byly ve všech zemích dějepisné učebnice státní školy. Nutit příštím generacím s naprosto vážnou tváří a byrokratickou tupostí nenávistné mýty našich otců je přece chybou, kterou sotva lze odpustit. My se jí ovšem dopouštíme dnes a denně.

Učitelky vyprávějí o Mnichově

↓ INZERCE

Příkladem všech příkladů je mýtus o mnichovské zradě. Co se tehdy stalo? „Hitler pohrozil, že německá armáda vpadne do ČSR. Lidé se chtěli bránit. Místo obrany proti Hitlerovi se ale stalo něco jiného. 29. září 1938 se v Mnichově sešel Hitler se zástupci Itálie, Anglie a Francie. Dohodl s nimi odstoupení Sudet od naší republiky. Anglie a Francie zradily naši republiku.“ Tolik se dočtou ve vlastivědě od nakladatelství Alter, vydané roku 1996, žáci páté třídy a o čtyři roky později si to ještě doplní. "Stalo se neuvěřitelné. Československo, tato nevelká země v samém srdci Evropy, celý rok odolávala náporu německé…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články