Pod diktaturou zákona

Úřadující vládce Kremlu Vladimir Putin zvítězil 26. března hned v prvním kole prezidentských voleb. Podle oficiálních údajů získal 52,5 % hlasů. Na krátké tiskovce hned poté řekl: „Ani v noční můře by se mi nezdálo, že se zúčastním voleb. Vždyť každý kandidát musí slibovat více než ostatní. A já nerad dávám prázdné sliby.“ Vyhrál tedy hlavní - přesněji jediný - favorit. Lišily se volby vůbec něčím od očekávání?

Vítěz bez programu

Ústřední volební komise ani pozorovatelé OBSE nezaznamenali vážná porušení pravidel. Nesplnila se prognóza, že vzhledem k neexistenci reálných soupeřů Putina bude účast voličů v Moskvě nízká: dosáhla tam 67 % (na federální úrovni kolem 69 %). Nesplnila se ani předpověď, že mnoho voličů bude hlasovat „proti všem“, a tak si vynutí druhé kolo: pro tuto variantu se rozhodlo méně než 2 % voličů (skoro stejně jako v roce 1996). Tento ideální obrázek nicméně přináší do části ruské společnosti pesimistickou náladu a jisté obavy o křehkou a nedokonalou ruskou demokracii. Většina ruského tisku hodnotí skutečnost, že volby rozhodlo už první kolo, jako plus. Hlavní argument zní, že je třeba šetřit státní peníze pro důležitější věci. Přitom se zapomíná na to, že favorit byl zvolen bez konkrétního programu. A slib o boji s korupcí bez sebemenší zmínky o tom, jak a hlavně s kým ho uskutečnit, je opravdu prázdný. Druhé kolo by donutilo Putina ke zveřejnění jasného programu, k určitým závazkům a případně k dohodě s jinými kandidáty.…