Nic než papír

Ministr spravedlnosti Otakar Motejl se soukromě vzbouřil proti politickým praktikám vycházejícím z opoziční smlouvy. Pohrozil demisí, protože se mu nelíbí způsob, jakým premiér Miloš Zeman vyměňuje ministry své vlády. „Uvědomil jsem si, že jsem spoluzodpovědný za politický image státu,“ vysvětlil svou rezignační výhrůžku Motejl. V české realitě jsou však případy, které by seznamu důvodů pro odchod ministra spravedlnosti slušely víc.

Jednoznačná inkvizice

Ve výčtu pohnutek k úvahám o rezignaci Motejl zapomněl především na neuvěřitelně nicotné výsledky dosavadního vyšetřování kauz, v nichž jsou namočeni mocní politici státu. Jde například o Štiřín, údajná černá konta ODS, Bamberg a další. „Ty věci sleduji, mám je pod kontrolou, ale nic konkrétního vám neřeknu,“ odpovídá monotónně Motejl už měsíc na otázku, proč se nepokouší zasáhnout. Jiným důvodem ministrovy nabídky demise mohly být problémy spojené s reformou právního řádu. Ještě nedávno byl Motejl spokojen s tím, jak jeho návrhy změn v soudnictví a trestním řádu procházejí hladce vládou. V březnu ale narazil: sněmovna přerušila projednávání jeho převratné novely trestního řádu a uložila mu vypracovat alternativní návrh. Motejl odmítl, a osud jeho reformních snah je na vodě. To je ovšem vážná věc, neboť ministrova novela trestního řádu vychází z doporučení Rady Evropy a změny požadují také komisaři Evropské unie. Podle nich je nutné, aby se u nás trestní řízení zjednodušilo, zrychlilo, aby…