Nemůžeme si dovolit čekat

Rámeček

TÄNDZIN DARGJÄM (28) se narodil na jihu Indie ve státě Karnátaka v rodině tibetských exulantů. V šestnácti letech se přestěhoval do sídelního města dalajlamy Dharmsaly, kde jedenáct let studoval buddhistickou filozofii, tibetskou historii, kulturu a jazyk. V Tibetu dosud nikdy nebyl. V letech 1997–98 pobýval v buddhistických centrech v USA a Kanadě, od listopadu 1999 žije v Praze, kde přednáší buddhistickou filozofii na Filozofické fakultě UK a učí tibetštinu v Centru Potala. V současnosti je jediným Tibeťanem žijícím v České republice. Měl by zde zůstat jeden rok.

V posledních deseti letech se na Západě zvýšil zájem o Tibet. Čím si to vysvětlujete?

Zásluhu na tom má především dalajlama, jeho cesty po světě, jeho poselství univerzální lásky a pokory, jeho schopnost zaujmout. Po světě cestuje i řada dalších lamů.

V čem konkrétně vám zájem ze Západu pomáhá?

Od roku 1959 nebyla otázka Tibetu v takovém středu zájmu jako nyní. Z Tibetu se stal mezinárodní problém.

Je dobře, když svět s Čínou obchoduje? Podpora čínské ekonomiky přece znamená i podporu komunistické vlády.

Dalajlama k tomu říká: izolovaná Čína znamená světovou hrozbu. Jestliže ji zapojíme do mezinárodního společenství a obchodu, vyvolá to automaticky tlak na tamní pojetí lidských práv. Obchodování s Čínou navíc zlepší životní úroveň chudých lidí. Těch je v Tibetu opravdu hodně.

Vy kupujete čínské zboží?

Nikdy. Striktně…