Staré přísloví, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř, zažívají na vlastní kůži obyvatelé Svazové republiky Jugoslávie. Každým dnem se propadají do hlubší a hlubší propasti. Průměrný den v Srbsku popsal bělehradský novinář Petar Lukovič takto: „V Bělehradě byl několika dávkami ze samopalu zlikvidován jeden lokální boss, v Pančevu byl postřelen policista, někde ve Vojvodině zabila matka dceru sekerou a bratr zardousil sestru. Na silnici Bělehrad - Smederevo neznámí pachatelé oloupili cestující autobusu.“ Ve večerních zprávách potom ministr informací Alexandar Vučič prohlásil, že „Jugoslávie je bezpečnější než mnohé země, které nás bombardovaly během nespravedlivé agrese NATO, a bezpečnější než mnohé americké kolonie“ (do této kategorie pravděpodobně spadají všechny postkomunistické země, snažící se o reformy a dobré vztahy se Západem). Srbsko se stále více blíží stavu, ze kterého jsou jen dvě východiska: nekonečná vláda Slobodana Miloševiče, nebo občanská válka.
Za vším je CIA
Miloševič ještě zdaleka neprohrál. Ve hře má minimálně tři karty, kterými může porazit celý západní svět, a nekonečně mnoho možností mu na domácí politické scéně nabízejí i jeho amatérští protivníci. Miloševičova strategie je stará už deset let, ale stále funguje: vyvolat konflikt. Miloševič vydatně podporuje napětí v Kosovské Mitrovici, ve třech převážně albánských okresech na jihu Srbska a v Černé Hoře. Ví, že NATO nedovolí přímý útok na Kosovo. Zároveň ale…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu