Ideálním vzorem demokracie se stala už před dvěma a půl tisíci lety samospráva v řeckém městě Athény. Všichni občané tehdy rozhodovali o zákonech, daních i kandidátech pro úřady a pro válku. Přímá demokracie athénského typu získává v posledních dvou stoletích a zvláště na konci toho minulého znovu na popularitě jako nejlepší způsob správy věcí veřejných, především na té nižší, místní či krajské úrovni. Také zdejší vláda a parlament se rozhodly reformovat místní správu. Optimisté samozřejmě čekali, že se Česká republika zařadí k světovému trendu a posílí přímou účast občanů na vládě svých obcí a krajů. Hořce se ale zklamali.
Přímá demokracie
Kouzlo přímé demokracie odedávna pěstovali Švýcaři a blízko k němu měly protestantské země severu. Britové zaváděli samosprávy za oceánem a také vládci Francie i Německa pochopili, že jejich monarchiím určitá míra demokracie na místní úrovni prospěje. Lidé ve městech a vesnicích přece vědí lépe než královští úředníci, co potřebují - a když o tom budou také sami rozhodovat, jen se tím posílí jejich loajalita ke státu. Přímou demokracii ovšem Němci, Italové a zpočátku ani Francouzi nezaváděli. Vládci se obávali, že obyčejní venkované a nádeníci by své věci dobře řídit nedokázali. Proto dostali pouze možnost volit své vzdělané zástupce do místních sněmů. Za posledních sto let se ale vzdělanost rozšířila ve všech vrstvách obyvatelstva, a není tedy důvod, proč by lidé na rozhodování o svých věcech potřebovali…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
