Duch staré Havany je v lehkosti

Tři roky staré album kubánské hudby Buena Vista Social Club se stalo přelomovou událostí v soudobé hudbě. Teď ho - díky stejnojmennému filmovému dokumentu Wima Wenderse - snad konečně objeví i české publikum.

Objevitelé dědků

Londýnský producent Nick Gold je jednou z nejdůležitějších osobností světa soudobé etnické (ve světě se víc používá výraz lokální) hudby. Už v osmdesátých letech objevil malijského bluesmana Ali Farku Toura, jehož pak seznámil s kytaristou a producentem Ryem Cooderem. Cooder je ve světě world music velmi ctěnou figurou i proto, že muzikantům ponechává maximum volnosti a lehkým režijním vedením dává vyniknout jejich stylu. Zatímco Paul Simon, Peter Gabriel i David Byrne etnické muzikanty vtahují do svého autorského kontextu, Cooder ani nepožaduje své jméno v titulu desky. To je docela charakterní a lokální hudbě to prostě víc pomáhá. Na Kubě Rye Coodera zajímaly především kapely, které již reálně před publikem nevystupovaly. S Nickem Goldem si dali práci a vypátrali staré lokální mistry - někdy svého času hvězdné, někdy ani to ne. Společnost vnitřně vyrovnaných starých hráčů vede jednak k silné hudbě, jednak k tušené paralele s životem na Kubě. Ostrov, vyčerpaný diktaturou i embargem, přežívá v permanentní blízkosti zániku. Izolace režimu však paradoxně pomohla vyčlenit Kubu z unifikace světa: místní kultura přežila ne jako vzpomínka, ale jako vnitřní stav těch, jejichž životy plynou v těchto zvláštních poměrech napjatého…