Vypráším ti kožich

Do třpytivého, věčně usměvavého světa pouličních billboardů se vklínil nevítaný host. Nic neprodával, naopak. Po odpůrcích drog a alkoholu za volantem použili velké poutače k osvětě i zdejší ochránci zvířat. Zvětšeninou běžného „kožešnického odpadu“ - zavražděné, z kůže stažené lišky - chtěli lidi odradit od nákupu kožešin. To ovšem rozzlobilo hlavního strážce plakátové estetiky - Radu pro reklamu. Její členové označili billboard za ukázku nemravnosti a ochránce zvířat obvinili z vyvolávání strachu.

Hustá srst

„Je těžké si představit horší životní podmínky, než za jakých jsou chována zvířata na kožešinových farmách,“ napsala ve své zprávě pro Evropskou komisi v roce 1999 Světová společnost na ochranu přírody (WSPA). A pohled za fasádu kožichové parády opravdu není radostný. Zvířatům, která jsou inteligenčně, emočně či biologicky velmi podobná lidským domácím miláčkům - psům a kočkám, je přisouzen zdrcující úděl. Zatímco v přirozeném prostředí jsou tyto šelmy zvyklé toulat se na rozlehlém území (polární lišky se často dostávají stovky kilometrů od své nory) a před zimou se ukrývají do teplých nor, na chovatelských farmách prožijí necelý rok svého života na zhruba metru čtverečním drátěného pletiva. Většina chovatelů jim neposkytne ani primitivní úkryt před nepohodou, neboť zvíře vystavené nepřízni počasí má pak ukázkově hustou kožešinu. Následky toho všeho jsou ovšem rovněž ukázkové. "Stresované lišky a norci dělají pořád stereotypní pohyby a…