
Před patnácti lety patřil k prominentům tuzemské normalizační pop-music a jeho „Zvonky štěstí“ či „Mys dobrých nadějí“ zněly éterem každý den. Před sedmi lety chrlilo jeho vydavatelství Carmen jednu desku písní z českých, moravských a slovenských svateb za druhou a v reklamních šotech samo sebo nazývalo „Královnou dobré nálady“. Václavu Klausovi věnoval píseň „Páni, to by byl byznys“.Pak přišel náhle zlom. Dnes můžeme bývalého hitmakera a podnikatele Jiřího Zmožka (56) najít nejspíše v malé klubovně dětského domu v plzeňských Štruncových sadech. V šedivém svetru sedí s kytarou mezi dětmi a zpívá s nimi svůj nový repertoár: „Volá Ježíš ovce ztracené“, „Chvalme hospodina“, „Zvěst spásy přeradostná“. České, romské i korejské děti cvičí akordy ze sborníku „Nové písně Jiřího Zmožka“. Autor jen občas navrhne další kus: „A teď ještě Důvěřuj v Pána.“ Zásadní zlom ve Zmožkově životě přišel před pěti lety, právě na výročí Vítězného února. „Den předtím jsem vážně uvažoval o sebevraždě,“ vzpomíná skladatel. Zpočátku superúspěšné vydavatelství Carmen se najednou finančně zhroutilo a dnes je v konkurzu, jeho generální ředitel se dokonce oběsil. „Bylo mi strašně,“ říká Zmožek, „ale druhý den brzo ráno jsem se probudil a odjel do Ostravy za svým přítelem kazatelem a učinil pokání. Prožil jsem znovuzrození. To nebyla má vůle, to byl dar.“ Ten den prý přijal Krista jako svého osobního spasitele a stal se z něj misionář. Od listopadu 1998 působí v plzeňské filiálce korejské misionářské…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu