
Nové vedení Českých drah stáhlo žalobu na Odborové sdružení železničářů kvůli stávce z února 1997. Tehdy odboráři pod vedením „železného muže“ Jaromíra Duška zastavili téměř na týden všechny vlaky v republice. Dvouletý soudní spor o tuto akci nyní skončil bez výsledku. Očekávání, že autorita soudu rozhodne, jak a kdy je v Česku možné stávkovat, zůstalo nenaplněno.
Zítra vlaky nepojedou


Všechny vlaky se v Česku zastavily v noci 4. února 1997. Nikdo z tehdejších šéfů železnice to nečekal: do konce kolektivního vyjednávání (jehož krach je zatím v Česku jediným zákonným důvodem stávky) zbývaly ještě téměř dva měsíce. Odboráři ale tvrdili, že nestávkují kvůli platům, nýbrž kvůli své nespokojenosti s navrženou koncepcí železniční reformy. Tehdejší ředitel Českých drah (ČD) Rudolf Mládek totiž mimo jiné zamýšlel zeštíhlit stotisícovou armádu železničářů o třetinu, a odbory to označily za plán na likvidaci podniku. Měly už ovšem zkušenost, jak se podobným návrhům bránit. Velké propouštění ze ztrátového kolosu plánoval hned v roce 1995 Mládkův předchůdce Emanuel Šíp. Na jaře pětadevadesátého stačilo odborářům stávkou jen vyhrožovat - po nočních Klausových telefonátech s Duškem vláda Šípovu koncepci smetla ze stolu a znechucený ředitel rezignoval. O dva roky později byl kabinet zpočátku přece jen tvrdší, a Duškovy odbory si tudíž musely osvědčený scénář vyzkoušet naostro. Vedení drah se bránilo žalobou: stávka podle něj byla nelegální. Česká ústava totiž…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu