Opilec na mši

Asi každý z nás má určitý styl jednání a je těžké se ho zbavit, i když nás ohrožuje. Rozvedení lidé si často najdou partnera, který jako by z oka vypadl tomu předchozímu. Také sociální demokraté mají svoje návyky, které ne a ne opustit. Jedním z nich je, že - ač sedí ve vládě a nesou zodpovědnost za celou republiku - zůstali v opozici. Způsob, jakým se zbavili Karla Vulterina, nepohodlného ředitele BIS, ohrožuje nejen naši vnitřní rozvědku, ale celý stát.

Vlasy vstávají hrůzou

Scénář Jaroslava Bašty je pro ČSSD typický. V noci vláda odvolá šéfa kontrarozvědky. Důvody nejsou uvedeny, ale víme, že se ministři od Bašty dozvěděli něco tak strašného, že Pavlu Dostálovi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Nikdo nechce říct, oč jde. Záhadu posiluje vědomí, že Karla Vulterina šlo odvolat docela normálně. Vláda mohla říct: nejsme s ním spokojeni. Tečka. Takhle Vulterinovo sesazení připomíná Zemanův „náběh na policejní stát“. Na konci roku 1996 se holedbal, že má v kufírku zdrcující důkazy, ale nic neřekne, dokud si je neprohlédne pan prezident. Pět měsíců byli všichni napjatí, pak bublina splaskla. Ani teď nic nevíme. Nemáme vědět, máme si domýšlet. Říci důvody Vulterinova odvolání vláda nechtěla. Zřejmě měla slabé argumenty a nedokázala jeho odchod kulantně zařídit. A tak se další den objeví dohady v novinách: země byla ohrožena, BIS zde nechala volně pracovat iráckého teroristu, zamlčela vládě veliké riziko, lidé mohli vyletět do povětří, jen zázrakem k…