Naše smlouva s čertem

Před sedmi lety došlo u nás k unikátní události, k níž bychom ve světě - s výjimkou ostatních postkomunistických zemí - těžko hledali paralelu: stát pomocí kuponové privatizace naráz vytvořil kapitálový trh s více než dvěma tisíci akciových společností. Tento „velký skok“ se nám po letech vrátil jako Faustovi jeho smlouva s čertem. Na burze a v RM-Systému se neustále přerozděluje prvotní megabalík akcií, prakticky sem ale nevstupují nové podniky. Český trh je proto v očích zahraničních investorů nesrozumitelný a neprůhledný. Nyní však nastává šance něco změnit - ministerstvo financí dokončilo návrh novely zákona o cenných papírech.

Malá mystifikace

Obchodník z New Yorku, neznalý našich specifik, se při pohledu na pražskou burzu nestačí divit. Čekal by tu jen 30–40 nejlepších společností s obratem v řádu stovek milionů a s takovým ziskem, který aspoň výhledově umožní vyplácet slušné dividendy (právě kvůli nim si přece penzijní či investiční fondy akcie kupují). Místo toho tady narazí i na množství okresních podniků, jejichž akcií se prodá za týden doslova pár kusů. Takové by žádná západní burza nepřijala a ony by o to ani nežádaly. Imaginární cizinec by se podivil ještě víc nad informací, že tyto okresní podniky jsou na veřejném trhu proti své vůli a rády by ho opustily. Proč to neudělají? Kdyby chtěl jejich majoritní vlastník akcie stáhnout z trhu (tj. zrušit jejich veřejnou obchodovatelnost), musel by vyplatit menšinové akcionáře, a to je…