Mars je planeta, která vždy lákala pozornost romantiků, snílků, ale i seriózních vědců. A to oprávněně, protože na Marsu jsou po Zemi ty nejpříznivější podmínky pro život v celé sluneční soustavě. Na konci sedmdesátých let 19. století vzbudil zájem o Mars italský astronom Giovanni Schiapparelli, který tvrdil, že na jeho povrchu zpozoroval kanály. Mnozí fantasté z toho vyvozovali, že na planetě žijí myslící bytosti ne nepodobné lidem. Kanály jsou však optickým klamem, a první snímky Marsu ukázaly, že rozvinutý život, jak jej známe ze Země, na Marsu není. To ale neznamená, že pod povrchem Marsu nemohou žít primitivnější organismy jako například bakterie. Biologové dokázali, že bakterie jsou schopny přežít výjimečně nepříznivé podmínky, proč by se tedy nemohly vyskytovat i na Marsu? Právě to je jeden z důvodů, proč je Mars častým cílem kosmických sond.
Školácká chyba
Během uplynulých přibližně patnácti let si na Marsu už mnoho sond vylámalo své zuby. Připomeňme sovětské družice Fobos 1 a Fobos 2 nebo americký Mars Observer. V současné době krátce po sobě zklamaly hned dvě americké sondy, Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander. V případě sondy Mars Climate Orbiter došlo k absurdní, dalo by se říct až školácké chybě. Ve Spojených státech se stále vedle metrické soustavy používají staré anglické míry. Zatímco firma Lockheed Martin, která spolupracovala při stavbě sondy Mars Climate Orbiter, používá ve svém navigačním softwaru anglické míle,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu