Velká Británie se chystá na nové milénium nejenom v oblasti ústavních změn či míru pro Severní Irsko (Respekt č. 52/99), ale i jinde. Jde o hospodářství, školství a v neposlední řadě o budoucnost monarchie. Vláda se musí rozhodnout, zda se země připojí k eurozóně. Ekonomické a politické argumenty jsou v rovnováze. Do táborů pro a proti členství v euru se spojují politici, ekonomové i podnikatelé. Nakonec však rozhodnou voliči v referendu. Je veřejnost dostatečně informována, aby racionálně posoudila jednu z nejvýznamnějších politických a ekonomických otázek naší éry?
Hlavně služby
Britská ekonomika se ze tří čtvrtin orientuje na služby. To ovlivňuje rovnováhu výdajů, byť existuje určitá kompenzace z „neviditelných výdělků“ například z londýnské City, finanční metropole Evropy. Zahraniční investice, hlavně z Japonska, jsou mnohem vyšší než v ostatní Evropě. Existují však určité obavy, že nepřipojí-li se Británie k euru, finanční centrum se přesune do Frankfurtu a cizí investoři odejdou. Zásoby ropy v Severním moři mají omezenou budoucnost a Británie bude muset brzy spoléhat na „ekonomiku znalostí“, která závisí na schopnostech britské pracovní síly. I když se státní školství zlepšuje, národ stále pokulhává za mnoha zeměmi OECD v předmětech jako matematika, přírodní vědy a cizí jazyky. Změněné poměry dokládá i další fakt: brzy po roce 2000 Irská republika, vnímaná jako…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
