Narozeni, aby hladověli

V době Vánoc, kdy myslíme na své blízké, bývá veřejnost tradičně oslovována, aby něco ze svého nadbytku věnovala i těm „vzdáleným“ bližním a potřebným. Nejsou jen v Kosovu, které musí po zničující válce přežít zimu. Na prahu nového tisíciletí je ve světě téměř 800 milionů lidí chronicky trpících hladem a podvýživou. Zasaženy jsou především Afrika jižně od Sahary, ostrovy jižního Pacifiku, některé oblasti jihovýchodní Asie, částečně i karibská oblast.

Zelená revoluce skončila

Populace v Africe a Asii roste geometrickou řadou, množství orné půdy se snižuje kvůli erozi, degradaci nadměrným hnojením nebo nedostatku závlahové vody - proto jsou dnes světové zásoby obilí na nejnižší úrovni od roku 1970. Příchod hladu může ještě urychlit špatné klima, živelné pohromy a neschopné či přímo neexistující vlády, které brání přílivu investic. Příčiny jsou tedy známé, boj s hladem však proto není jednodušší. Posledním významným úspěchem byla tzv. „Zelená revoluce“, která začala na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Zemědělci třetího světa při ní zavedli pěstování nových odrůd pšenice a rýže a naučili se na polích efektivněji hospodařit. V jednotlivých zemích Latinské Ameriky a Asie se tak podařilo hrozbu hladomorů téměř vykořenit, protože zemědělské výnosy vzrostly během třiceti let dvakrát až třikrát. Zelená revoluce může ještě pomoci Africe, v jiných světadílech ale zřejmě již dosáhla hranic, které jsou dané klimatem, účinností fotosyntézy v plodinách a…