O životopise Václava Havla, jehož autorem je anglický politolog John Keane (Politická tragédie v šesti dějstvích), se toho u nás už napsalo hodně a v duchu převážně příznivém. Vrcholem vlídnosti byl článek Petra Zídka ve čtvrtečních Lidových novinách, který knihu nazval „v mnoha ohledech objevnou“, dokonce „až urputně věcnou“. Na věcnost a objevnost mohou být různé názory, věcně můžeme objevit i trakař. Přesto je pozoruhodné, jak snadno lze z něčeho udělat událost a vsugerovat, že se zrodilo dílo takřka převratné. Keanova knížka, čteme-li ji jen trochu střízlivě, není ničím takovým ani náhodou. A to bez ohledu na to, jaký je náš poměr k objektu Keanovy biografie. Jistě, ta kniha je určena primárně zahraničnímu publiku a napsal ji Brit, což je na ní asi vůbec nejzajímavější. Na druhé straně se prezentuje jako „seriózní vědecké dílo“ (s. 395), takže jaképak ohledy. Ponechme stranou slabý sloh, komické popisy osob, věcné chyby a lapsy překladatelské (např. Jan Vladislav se tu jmenuje Vladislav Jan). Do očí bijící je především Keanova posedlost poučovat, mentorovat a vykládat banality. Vinou této vášně jeho dílo působí jako opožděná seminární práce studenta politologie, který jednak musí prokázat znalost názvosloví (nebo aspoň to, že má doma slovník) a za druhé toho potřebuje napsat co nejvíc. Keanova metoda vypadá tak, že jakmile se dostane ve svém životopisném líčení k nějakému „politologickému“ tématu, následuje slovníkový výklad. Sdělí čtenářům, co onen termín…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu